Po dlouhé době se náš oddíl sešel v hojném počtu 19 lidí. Sešli jsme
se na
víkendové akci na chatě Dynčák. Měli jsme původně jet na Bařinku
,ale ta nám
nějak selhala. Chata Dynčák je asi jenom o kopec dál od
Bařinky. Je to taková
menší dřevěnička, z venku teda aspoň male
vypadá. Uvnitř jsou hlavně velké
kamna, které nám celou dobu dodávala
teplo.

Hned po příjezdu na chatu nás
trápilo počasí. Myslím, že hlavně ty co
nebyli pořádně připraveni a nevzali
si ani pořádné boty. 🙂 V tuhle
dobu se už brzy stmívá, samozřejmě že jsme
toho využili a zahráli si
hned několik večerních her. Počasí nám ale stále
nepřálo, nakonec jsme
ten den byli nejraději v chatě.

V sobotu hned po
ranní rozcvičce a snídani jsme se vrhli na procvičování praxe.
Dorazil ještě
také Vinař, a všechny družiny byly už skoro kompletní.
První dobrou zprávou
bylo, že přestalo pršet. (Na chvilku začalo i
sněžit :)) Po vydatném obědě se
už vše ustálilo a všichni se
připravovali na velkou bojovku, která se strhla
v pozdě odpoledních
hodinách. Po bojovce opět všichni utíkali do vyhřáté
chaty. Večer jsme
všichni povídali o našem oddíle a hlavně o jeho
budoucnosti.

Další den ráno, to už byla neděle, byla opravdu nečekaně modrá
obloha,
sluníčko svítilo a celé údolí se tak konečně prosvětlilo. Škoda
však
,že čas tak rychle letí a my jsme se už museli pomalu všichni
chystat
domů a ubírat se k našim každodenním činnostem. Dopoledne jsme
stihli
zahrát ještě pár her. A po brzkém obědě jsme se začali balit
a
zanedlouho tenhle kraj opustili.